Jen bych se zamyslel, změnil ten včerejší rozsudek něco?
Ti, kdo jej volili, věděli, nebo byli smíření s tím, že ten člověk kvůli kariéře vlezl do strany, pracoval v PZO, které byly vše jen ne semeniště nespolupracujících disidentů, věděli jak získal od Pterimexu Agrofert. Pro tyto lidi zůstane bohem minimálně do doby, než ho velká čísla doženou.
Pro nás ostatní se nemění na vztahu k němu nic, jen má v ruce papír, ve kterém stojí, že se nepodařilo prokázat ze by věděl, že ti pánové se kterými se 17× setkal jsou od StB, ani netušil, že když do několika spisů utrousí sem tam zajímavost ze života podniku, že by to mohla být spolupráce. Vždyť si jenom povídali o hnojivech a tak.
Upřimně mě ani tak nezajímá předlistopadová činnost této kádrové rezervy, ale to co prováděl po něm…
Vzpomeňme si na jeho styky s politiky než se stal tím „čistým Andrejem“ a mějme se před ním na pozoru.
To je vše, není třeba ho ani démonizovat, ale tím méně zbožňovat.
Být stát řízen podle myšlenek svobodných bylo by skoro jedno kdo na jeho ministerstvu sedí.
Svým firmám by žádné dotace posílat nemohl, protože by dotace do soukromého sektoru byly brány jako zlodějina, dluh by zvyšovat nemohl, protože bychom po vzoru Německa a Švýcarska měli zákaz tvoření vládního dluhu.
A pokud by chtěl snížit výdaje ministerstev, třeba tím sehnáním levnějšího papíru – pak vítej Andreji!
Ale protože, stát je veden podle zavedených kolejí mlžeme jen trnout kolik bude schodek a kolik nakonec přistane státních dotací u spřátelených firem.
Mimochodem, všimli jste si jak se doma změnila?
Ve starých románech zazněla minimálně jednou věta, synku tohle jsem si utrhl od huby abych ti předal vetší majetek.
Co asi řekneme svým dětem my? Synku sorry nechtělo se mi platit za divadlo 600 a za lístek na autobus 30, na fotbal a hokej jsme chtěli chodit na pěkný stadión a podobně, takže za mě teď zaplať dluh a nevzpomínej na mě ve zlém, bylo to fajn a byli jsme solidární – vy si s tím nějak poradíte, když tak taky vopískuj mého vnuka ať se mladej taky stará.
