Jednou z mých profesí je i golfový rozhodčí. To přináší spoustu možností setkat se s mnoha novými lidmi. Díky naší golfové federaci jsem byl vybrán a vyslán na mezinárodní školu administrátorů a rozhodčích, do veleslavného St.Andrews ve Skotsku, kde golf začal a hrál se už v dobách kdy všichni věděli, že Země je placatá a byli ochotni upálit každého, kdo by o tom zapochyboval.
K příjemným povinnostem v takové škole patří i večerní neformální „studijní setkání“ v baru. Jelikož účast byla opravdu mezinárodní a mohli jste potkat studenty od Keni, přes Bermudy a Taiwan až po Barbados. To přinášelo zajímavé rozhovory o jednotlivých zemích, jejich problémech i způsobu života.
Stalo se tak, že jsem jeden z večerů strávil s příjemnou dvojicí Norských delegátů. Od historek ze zákulisí olympijských vesniček, jeden z nich je velký potentát v norském olympijském výboru, jsme přešli i na to, jak se v jednotlivých zemích žije. Probralo vše od klesající ceny ropy, což je pro Norsko problém, přes Breivika a řeč se stočila na dnes tolik proklínaný Barnevernet. V tu chvíli mi spadla čelist a jen jsem lapal po dechu. Oba uznávali jak je naše země krásná, jen že jsme stále v zajetí zpátečnických bludů, hlavně co se výchovy dětí týče. Tito vzdělaní, inteligentní a velmi zcestovalí lidé opravdu věřili tomu, že u nás je bití dětí na denním pořádku a fyzické tresty jsou všeobecně užívanou praktikou. A jak je dobře, že se alespoň o ty, které se dostanou do Norska, někdo postará. Marně jsem vysvětloval, že už ani na školách nikdo děti za trest nebije a že já jsem na své děti ruku nevztáhl nikdy.
Prostě jsem prý světlá výjimka, ale jinak je to tu nu nás hrůza a Češi a východoevropané vůbec jsou stále sto let za opicemi, co se moderních trendů ve výchově týče. Raději jsem hovor odvedl na jiné téma a zbytek večera již byl naprosto v pohodě.
Ale když jsem se nad tím zamyslel a oprostil se od hodnocení „nafoukaní Norové nás chtějí poučovat“, jsem si uvědomil, že i my tady naprosto přesně víme, že co muslim to terorista, co kosovský Albánec to dealer drog, nebo co Ukrajinec to přidavač na stavbě, který je navíc bud nácek ze západní, nebo bolševik z východní Ukrajiny.
Kolektivní vina je strašlivá věc, nelíbí se nám, když je uplatňovaná proti nám, třeba když jsme 7 let nesměli pracovat v západní Evropě.
Ale pokud jde o jiné, najednou „všichni přece víme“ jak to je a jsme, stejně jako ti lidé z časů počátku golfu, o kterých jsem psal z kraje článku, ochotni, už ne snad upálit, ale rozhodně odsoudit a zesměšnit každého, kdo si dovolí tu a tam zapochybovat.
Nechci tvrdit, že Islám je náboženství míru a tolerance, dokonce jsem přesvědčen, že je tomu naopak, jen bych rád varoval před paušálním odsouzením každého, kdo pochází z krajin, kde je islám hlavním náboženstvím.
I na této škole s námi bylo dost muslimů a věřte nebo ne, z radikálního islámu mají stejné obavy, jaké třeba jistě mělo mnoho Němců z nacismu, nebo Rusů z komunismu.
Tvrdě odsuďme jakékoliv násilí iniciované pod jakoukoliv záminkou, ale nepoddávejme se jednoduché myšlence kolektivní viny. Stejně jako mně nebylo příjemné být označen za trýznitele dětí, může být normálnímu muslimovi nepříjemné být označen za řezače hlav.
Proto ode mě neuslyšíte výroky typu- všechny uprchlíky střílet, nebo co muslim to terorista, neplatí ani bonmot který to obrací, ani každý terorista není muslim. Co ode mě ale klidně slyšet můžete je, aby policie kontrolovala totožnost lidí, kteří chtějí vstoupit na naše území, což není uzavření hranic, po kterém mnoho lidí volá. Uslyšíte ode mě i slova o radikální změně způsobu sociálních dávek a to nejen pro imigranty. Dokonce ode mě uslyšíte i slova, že imigrace je prospěšná, ale jen v případě, že sem migrují lidé, kteří zde chtějí pracovat a nebýt nijak na obtíž svému novému domovu.
A plně uznávám, že jako je hloupá kolektivní vina, je stejně hloupá myšlenka kolektivní nevinna a dobrotivost jak často zní z druhé strany.