Jak se dalo čekat, nečeká nás žádná změna v našem pekelně zadluženém Liberci.
Nově navrhovaný rozpočet až na drobné kosmetické změny, např. snížení „reprefondu“ o 100 tisíc, prakticky kopíruje předchozí rozpočty.
S tím se ostatně dalo počítat, když v se v podstatě celé předvolební klání točilo spíše kolem jmen zodpovědných lidí a ne o systému správy města a jeho financování. Takže občane bude stejně.
A to v tom optimistickém případě.
O tom jsem však psát nechtěl.
Dnes mě v liberecké drbně zaujal článek:
Parkovací systém v Liberci je nevyhovující, město chystá modernizaci
Systém parkování nevyhovuje, protože z něj jde do městské kasy málo peněz.
V navrhovaném řešení jde o kompletní nový systém, na kterém budou spolupracovat i jiné subjekty než dosavadní TSML.
Jsem zvědav, kde město na takou investici chce vzít, možná si zase půjčíme.
Nehledě na to, že opět musím upozornit na rizika spojená s další velkou zakázkou. I kdyby byla „křišťálově čistá, že ani křišťálově čistší být nemůže“ bude se investovat do věci, která opravdu není nijak zvlášť palčivým problémem města.
Pokud má město málo z parkování, viděl bych problém spíše v tom, že v centru města vyrostla dvě velká obchodní centra, kde se dá zdarma parkovat. Logicky tedy se zvýšením nabídky parkování zdarma klesá zájem o placené parkování.
Obávám se, že ani sebelepší parkovací systém zákon nabídky a poptávky nikterak nezvrátí.
Dalším aspektem je, že tržby z parkování by nešly TSML, ale přímo do rozpočtu města.
Otázkou tedy je, k čemu mít firmu, která mimo jiné právě parkovací systém pod hlavičkou města provozovala.
To je zase otázka zda má město vlastnit společnosti, od kterých nakupuje služby.
Dostává se tak do situace, kdy jako vlastník společnosti musí tuto řídit tak, aby generovala zisk a má tedy zájem prodávat co nejvíce, za co nejvyšší cenu.
Na druhou stranu město jako zákazník má zájem pochopitelně přesně opačný.
Proto by takové nákupy, pokud budou opravdu potřeba, měly probíhat na základě čistě obchodních vztahů a pochopitelně, jakmile jde o veřejné peníze, pak i pod veškerou kontrolou.
Tím se dostáváme k problému co vše má město zajišťovat. Pokud zůstaneme na současném modelu, že „zajišťuje“ téměř vše, pak jakým to má dělat způsobem.
V našem městě působí univerzita, proč tedy nevyužít potenciál studentů a profesorů a nepoptat moderní, nejlépe open source, projekt na správu města.
Ten by mohl mít moduly jak na parkování tak třeba i na řešení městské hromadné dopravy.
V něm by každý dopravce, který by chtěl provozovat hromadnou dopravu ve městě, mohl dostat čtecí jednotky a na základě dat o počtu cestujících by mu město, pokud by tedy trvalo na své úloze garanta hromadné dopravy, platilo přesně podle toho kolik, a kam by cestujících odvezl.
Pokud by tedy město chtělo stále dotovat dopravu, nemuselo by to dělat hromadně na základě dotace jedné firmě (kterou opět vlastní a řídí), ale přímo na základě toho, které linky jsou tak málo vytížené, že se tam žádnému dopravci nevyplatí jezdit.
Pak by mohlo nastat doplácení na jednotlivé jízdenky přímo tomuto dopravci.
Takový systém by jistě studenti zvládli, vydělávat by mohl třeba právě prodejem čtecích jednotek do autobusů, nebo například i do popelářských vozů, které by zase mohly na základě tržní poptávky odvážet odpad jak je potřeba. Tím by odpadla „nutnost“ mít jednu firmu na svoz odpadů a té doplácet, pokud se na poplatku za odpad (což není nic jiného, než daň z hlavy) nevybere dost.
Další modul by mohl třeba fungovat, i co se týče kultury. Opět by na pokladně kulturního zařízení mohl fungovat podobný systém, kde by město mohlo preferovat dotací adresně projekty, které uzná za vhodné.
Byť si nejsem zdaleka jistý, jestli město nebo stát má mít právo pomocí peněz, které sebere všem, rozhodovat o tom, který divadelní soubor je „lepší“ a je hoden z těchto peněz něco dostat a který ne.
Kdo posoudí, jestli je Gogol v podání jednoho souboru kulturně přínosný a v podání jiného divadla jde o přízemní legrácky bez nároku na dotace.
Pokud bude daňové zatížení takové, jaké je, mají lidé právo alespoň část peněz, které do systému dají dostat nějakou formou zpět.
Ale nepůjde to neprůhlednými dotacemi do firem, které ovládají politici a jim blízcí lidé. Než lidé pochopí nesmyslnost takového rozdělování, je třeba se snažit, aby bylo co nejadresnější , nejprůhlednější a vždy dokonale zdůvodněné.
Což třeba u projektu na nový parkovací systém postrádám. Argument, že nemocnice utrží na parkovném 8 milionů za 150 míst a město „jen“ 16 milionů za dva tisíce míst, pro mě není argument, že je to špatně.
Opravdu nemyslím, že parkování je nejpalčivějším problémem našeho města aby stál za další investice.