Bylo by velmi snadné -a pár stran a politiků to také dělá- začít se strefovat do nejnovější kauzy v Liberci obvinění ředitele nemocnice. Jen velmi málo lidí o tom něco opravdu ví, a ti co „vědí“ zase naopak věděli všechno dávno.
Na všech podobných kauzách, ať již jde o hejtmana Půtu, ředitele Nečesaného a jiných, je podstatná jediná věc.
Aby tyto kauzy vznikly, je potřeba, aby stále fungoval systém, kdy tito lidé rozhodují o penězích, které jakoby nikomu nepatří.
Jednou se ty peníze vybraly na daních a lidé se již pomalu smiřují s tím, že jim politik sebere půlku výplaty a on pak nemá jinou možnost, než si čas od času vybrat svého „Mirka Dušína“, který bude jiný, lepší…
Ten, který v žádném případě svěřené peníze nezpronevěří, ani si nevybere spolupracovníky, kteří se nechají ovlivnit při rozdělování společné hromádky peněz, kdy zákonitě dochází k situacím, kde jednomu dáváme na úkor někoho jiného.
Tu je „potřeba“ postavit novou záchranku na těch „správných“ pozemcích, onde na jiných pozemcích je „potřeba postavit zázemí pro mistroství světa, nebo – no sami jistě dáte několik případů, kdy něco bylo „opravdu potřeba“ a dalo se zamhouřit oko nad nějakou tou nestandardností.
Pojďme si jednou provždy přiznat, že naprosto neúplatný člověk neexistuje.
Co je potřeba, není hledání spasitelů, kteří peníze přerozdělí lépe, nebo to o sobě alespoň říkají. Není přece možné, aby někdo cizí věděl lépe než vy, jestli je třeba zaplatit za lístek do opery, nebo přidat prvňáčkovi na hokejovou výstroj.
Stejně tak žádný politik ani úředník neví, jestli bude potřeba nová budova nemocnice, nové linky autobusů nebo zda je třeba vedle autobusové linky přispívat i na tramvaj, nebo vlak.
Po staletí podobné problémy řešili lidé tak, že pokud vznikla například potřeba dostat lidi z Liberce do Jablonce našel se člověk, který buď povoz měl, nebo si na jeho koupi půjčil a za úplatu začal lidi vozit. Postupem času se z povozů staly vlaky, tramvaje a autobusy, ale princip byl dlouho stejný.
Někdo na sebe vzal podnikatelské riziko, nakoupil potřebné vybavení, a když to uměl a měl dobrý odhad na potřeby zákazníků, pak vydělal.
Pokud ne, zůstaly jemu, případně bance oči pro pláč. Na jeho místo okamžitě nastoupil jiný, který měl buď lepší odhad, nebo to uměl lépe.
Časem se stalo něco, co podobné lidi naprosto eliminovalo. Vyrojili se „moudří“ konšelé, kteří najednou přesně věděli, kam lidé chtějí cestovat, nebo jak se mají bavit.
Začali tedy „podnikat“ v různých oborech, které před nimi celkem úspěšně provozovali lidi sami.
Věděli jste například, že byly doby, kdy města na prodejích licencí na tramvajové linky vydělávaly? Dokonce to byl tak lukrativní obor, že se v něm etabloval i známý podvodník Harry Jelínek a málem prodal exkluzivní právo provozovat tramvajovou linku. Dnes podobní podvodníci prodávají tramvajové linky nám a to i těm, kteří o ně nestojí, formou daní.
Co platilo v dopravě, dlouhá léta platilo i ve zdravotnictví. Nemocnice bývaly soukromé, spolkové nebo církevní a za péči inkasovaly buď přímo, nebo prostřednictvím pojišťoven a velmi pečlivě hlídaly co jejich zákazníci -pacienti – žádají a potřebují.
Pochopitelně stejně jako v jiných oblastech života existovala různá péče pro bohaté a vlivné a pro ty chudší. Stejně jako někdo jezdí v Lamborghini, někdo jiný má prostě jen na tramvaj. Poté se opět v něčí hlavě zrodil nápad, že zdravotnictví by mělo být zdarma, nejlepší a pro všechny. Nápad je so jistě líbivý a našel celou řadu přívrženců , přestože když se nad tím zamyslíte je to jako by někdo slíbil všem Lamborghini a ještě k tomu zadarmo.
S podobnými nápady pak vznikaly státní, městské, či jinak veřejně placené „firmy“ které začaly konkurovat těm soukromým.
Jelikož nenesly riziko krachu, mohly se více rozmáchnout a když to nevyšlo, dokázaly lidi přesvědčit, že i to nepovedené je vlastně pro dobro všech a proto si všichni musíme připlatit.
Tak tedy dnes „všichni rozumní“ lidé „ví“, že nemocnice, divadla, zoologické zahrady, sportovní kluby mládeže a kdoví co ještě musí být placeno námi všemi, protože jinak by neexistovaly.
Ano, v některých místech by neexistovalo divadlo, vzniklo by tam, kde by o něj byl zájem. Jinde by zanikl hokejový klub, protože v něm hraje jen starosta a deset jeho kamarádů. A vzniklo by, tomu věřte, vždyť i liberecké divadlo bylo financováno ze sbírky, kterou organizoval divadelní spolek a část přidala soukromá firma tedy bez moudrého vedení politiků a úředníků.
Stejně tak by fungovalo i zdravotnictví financované z opravdového pojištění. Ne z té daně, které bůhvíproč říkáme pojištění dnes.
Jak mě by se líbilo pojištění, kde by si pojišťovna hlídala a zohledňovala to, jak se ke svému zdraví chovám.
I dnes sice jsou vyhláškou určovány preventivní prohlídky, ale upřímně vyzval vás někdo někdy k prohlídce? Proč by to pojišťovny dělali, když výši pojistného jim zaručuje váš mzdový výměr.
Oč spravedlivější by byla taková prohlídka v přesně daném intervalu, kde by si revizní lékař pojišťovny mohl říct, pane Forbelský vy jste shodil 20 kilo, slevíme vám 500, nebo vy jste začal kouřit? To máme 1000 navíc.
Dnes, jelikož to jsou povinně odváděné peníze nikdo není motivován s nimi šetřit, nebo je smysluplně utrácet. I proto se může stát, že existují státní/krajské/městské nemocnice, které se předhánějí v nákupech toho nejdražšího vybavení i když prakticky pro něj nemají využití.
Často se tím jednak ukájí ambice některých lékařů a zároveň velmi svádějí k jednání z něhož je nejnověji obviněn ředitel liberecké nemocnice.
Vím, že obvinění zdaleka nemusí, a právě v Liberci často ani vzdáleně nemusí znamenat, že dotyčný opravdu něco nezákonného provedl. Často podobná obvinění slouží jako prostředek politického boje právě proto, aby se „správná“ skupina dostala k oněm penězům, které „nepatří“ vlastně nikomu a přitom nám „všem“ .
Kdy jste naposledy slyšeli o obvinění, že dejme tomu ředitel kamionové firmy nakoupil předražené tahače, nebo že šéf pekárny přijal úplatek, aby bral dražší a méně kvalitní mouku? Pokud ano, většinou si to tyto firmy vyřídí s podobným člověkem samy a v nejhorším soud rozhodne o náhradě škody. Ale opět je to riziko majitele té firmy, který si tam takového člověka dosadí.
Kolik se již jen Liberci vystřídalo manažerů a ředitelů městských firem, kteří po ukončení politické podpory o práci nezavadili, ač nám celé volební období bylo tvrzeno, jakými jsou odborníky?
Jen proto, že neexistuje odpovědnost za dosazení takového člověka. I kdyby se prokázalo, že pan Nečesaný opravdu poškodil firmu, jak to odskáče člověk, který ho do funkce jmenoval?
Nijak!
Opět se případně řekne, že jeho jmenování byl omyl a začnou se z rukávů a sekretariátů stran sypat noví „čistí“ a neuplatní odborníci.
Oč spravedlivější a ve finále i levnější by bylo přiznat si, že z politiků jen velmi málokdo rozumí doprav2, zdravotnictví, stavařině a kdoví čemu dalšímu a nechaly se podobné firmy v opravdu konkurenčním prostředí ukázat, jak na tom jsou.
Nářkům, že by v nemocnici zbyla jen plastická chirurgie a jiné „lukrativní“ obory prostě nevěřím. Nikdo neinvestuje 6 let studia proto, aby skončil jako nezaměstnaný lékař. Jistě by se poloprázdná nemocnice rychle a tržně naplnila odděleními, které by od pojišťoven inkasovaly i za zákroky, které jsou nám dnes předkládány jako ty „které se neuživí“.
Asi by opravdu nebyla plně vybavená nemocnice v každém, jen trochu větším městě, ale na druhou stranu se výrazně snížily dojezdové časy od předminulého století, kdy se budovala síť nemocnic s ohledem na tehdejší způsoby dopravy.
A ano spousta politiků a úředníků by tak přišla o svou „moc“ a vliv.
Ono se ani místo ředitele městské firmy často nenabízí jen tak. Je to krásná karta pro různá vyjednávání, vy nám odsouhlasíte našeho ředitele a my za to přehlédneme, chyby toho vašeho …
Dokud budou existovat dva trhy, jeden opravdu svobodný, s riziky a zisky a druhý „politický“ jen se zisky nebude to nikdy fungovat a tito nominanti budou stále jen loutkou a nástrojem boje mezi politiky, jehož prostředkem je třeba i ono obviňování z korupce.
Chápu, že to spoustě lidem přinese problémy, ale to třeba formanům, nebo výrobcům svíček, přinášel pokrok v technologiích také. Naštěstí v tehdejších dobách se nenašel žádný „moudrý“ politik, který by výrobce svíček před zlotřilým Križíkem, kterému šlo jen o vlastní zisk hájil.
Proto nehledejte spasitele, supermany a dokonale čisté lidi na poltické pozice. Zkuste se zamyslet, jestli nabízejí opravdu nějakou změnu, nebo vám jen slibují, že oni již tentokrát krást nebudou. To pak vede jen ke zklamáním, až (ne jestli) zjistíte, že i ten dokonalý bojovník proti nešvarům si sem tam ze společného koláče také rád zobne čistě pro svůj prospěch