K debatě o islámu. sám o sobě mi islám nevadí, nevadí mi ani islámské modlitebny, stejně jako mi nevadí synagogy, kostely či mofdlitebny jiných církví.
Co je problém a to velký, že islám povžuje právo šaria za nadřazené právu zemí, které šaria neuznávají.
V tomto okamžiku by měl zasáhnout stát a tvrdě vyžadovat dodržovaní práva našeho. Je to jedna z mála úloh státu kterou uznávám a jak vidno hlavně ve Francii, Švédsku a dalších zemí stát opět žalostně selhal. Další z důvodů ptát se, proč vlastně platím státu daně. Aby ohlídal účtenky centrálním systémem?
Každý ať si věří čemu chce, ale pokud chce žít ve společnosti, kde platí nějaká pravidla nesmí si nárokovat výjimky z těchto pravidel. Pokud se mu tato pravidla nelíbí je dost zemí, kde se právo šaria uplatňuje a nejsou rozvrácené válkou aby se přistěhovalci opřít o argumet o uprchlících.
Dalším problémem je, že sociální péče se zvrátila ze stavu, kdy měla pomoct těm, kteří se dostali do nesnází, do stavu kdy stačí požádat a pokud splňujete pár podmínek dostanete peníze. To slouží jako „návnada“ pro opravdu chudé muslimy, kdy i z pohledu evropana bídná podpora je pro ně velké bohatství.
Tedy klidně se přistěuj, pracuj tu, věř třeba v neposkvrněný ubrus v pizzerii, ale dovol toto i ostatním.
Pokud v Berlině jsou tradiční vánoční trhy a díky nátlaku přistěhovalců se přejmenují na zimní radovánky, není to chyba těch muslimů ale jen a jen politiků!
Zkuste v Saudksé Arábii, což musí být slušná země, když tam p. Schwarzenberg povolí vývoz mučících nástrojů a zbraní na potlačovaní demonstrací, začít požadovat aby o ramadánu se mohlo na ulici prodávat pivo a uskutečnit průvod brazilských tanečnic. Zcela poprávu budete v lepším připadě odmítnuti.
A tak to má být – můj dům má pravidla! Respektuj je, nebo jdi o dům dál
